FAQ - často kladené dotazy
Co jsou to FAQ a k čemu slouží?
Zde najdete Vaše nejčastější dotazy, které jsou zde zodpovězeny přímo našimi pracovníky, kteří jsou denně s Vámi. Ptejte se telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu.
OTÁZKA
Když si polystyrenem zateplím svůj dům, nezadusím jej ? bude dýchat ?
ODPOVĚĎ
Mezi záplavou užitečných rad a doporučení od zkušených odborníků na téma zateplování se objevují i informace, které jsou nepravdivé a zcela zkreslují skutečný stav věci. Jedním z takových témat je tzv. „dýchání domu". Nevíme, kdo jako první takto nešťastně použil toto slovní spojení, ale stále dokola je možno číst různé názory na toto téma nejen v médiích, ale dokonce i ve firemních prospektech. Bohužel, většinou jsou tyto informace silně zkreslené až nepravdivé.
Problematika „dýchání domů“ se odborně nazývá difúze vodní páry konstrukcemi stavby. Množství vlhkosti, které stěnou prochází je závislé hlavně na teplotě a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v místnostech a dále na tzv. difúzních odporech materiálů obvodových stěn.
Ze stavebních materiálů mají nejvyšší difúzní odpor sklo, kovy (např. hliníková folie), asfaltové natavitelné pásy a plastové folie. Pokud se zaměříme na zdivo, pak železobeton (panelová technologie) má větší difúzní odpor než cihelné zdivo či zdivo z pórobetonu. Jestliže srovnáme difúzní odpory pěnového polystyrenu a železobetonu, vychází, že stejná vrstva železobetonu má asi dvakrát vyšší difúzní odpor než stejná vrstva pěnového polystyrenu.
Pokud dojde k tomu, že po zateplení domu vrstvou pěnového polystyrenu přestane dům „dýchat“, není to způsobeno vrstvou pěnového polystyrenu, ale tím, že zateplení budovy je většinou spojeno s výměnou oken a s dokonalým utěsněním spár. Nová okna, jak plastová, tak i dřevěná typu EURO mají proti starým oknům až 10x vyšší těsnost spár mezi rámem a křídlem. Tento fakt výrazně ovlivní možnost stálé výměny vzduchu v místnosti, která probíhala před výměnou oken. Zatímco dříve byla výměna vzduchu v místnosti i při zavřených oknech cca 1x za hodinu, po osazení nových oken je 10x nižší. Pokud si uživatele neosvojí nový, proti minulosti odlišný režim větrání bytu, dochází pak k nárůstu relativní vlhkosti vnitřního vzduchu a ke vzniku plísní. V praxi většinou postačí nechat okna na režim mikroventilace.
Pokud se hovoří o tzv. „dýchání domu", vychází se přitom z úvahy, že difúze vodní páry skrz stěny domu má nějaký praktický význam. Ve skutečnosti ale neumí běžný dům přes obvodové zdi odvést více jak 3 % vlhkosti. A to bez ohledu na to, jestli je zeď z pálených cihel, pórobetonu, betonových tvárnic nebo např. ztraceného bednění. Zrovna tak dodatečné zateplení takového domu pěnovým polystyrenem, děrovaným pěnovým polystyrenem, minerální vatou, lehčeným pórobetonem apod. nehraje v celkové bilanci výměny vzduchu významnou roli. V praxi existují případy, kdy může mít difúze přes zdi domu i určitý praktický význam (např. domy po povodních, silně zasažené již dříve vlhkostí apod.), ale v těchto zvláštních případech je vhodné nechat dům postupně vyschnout po odstranění původní zasažené omítky a především po odstranění vlastních příčin vzniku vlhkosti. Tyto stavby by měl důkladně posoudit odborník a navrhnout způsob řešení.
K tomuto tématu byla zpracována studie v zahraničí, která došla k závěrům, že „typické vnější stěny nejsou schopny ani částečně nahradit ventilaci při odvádění vodní páry z místností, protože množství páry vznikající při používání domu nebo bytu je několikanásobně vyšší, než může prostoupit přes vnější stěny. Snahy o dosažení co největší paropropustnosti vnějších stěn jsou z praktického hlediska nesmyslné a bezvýznamné".
Autor: Ing. Jiří Kudlička, Sdružení EPS ČR
OTÁZKA
Cena zateplovacího systému - co mě bude stát zateplení ??
ODPOVĚĎ
Otázka přímá, jednoduchá a logická. Odpověď už tak snadná není. Cena 1m2 zateplovacího systému závisí na mnoha faktorech jako např. síla a druh izolantu , druh a odstín povrchové úpravy, velikost a náročnost zakázky, ale i náročnost samotného zákazníka a také na momentální vytíženosti té , či oné stavební firmy.
Přesto se na ní pokusím odpovědět alespoň obecně. Za prodejce Vás můžu ubezpečit , že cena materiálu potřebného ke zhotovení 1m2 kompletního značkového zateplovacího systému nepřesáhne 300 kč a to i včetně DPH. v případě použití standartního bílého polystyrenu EPS 70F. Tzv. "zdravá" cena zateplovacího systému vč. montáže se v letošním roce u většiny firem které s námi spolupracují pohybuje v závislosti na již zmíněných faktorech od 750 do 950,- za 1m2 bez DPH.
Pokud Vám někdo nabídne cenu pod 700,- za 1m2 vč. materiálu - jedná se buďto o neznačkový zateplovací nesystém česko-čínsko-polsko-maďarského původu bez jakékoliv záruční doby a nebo dotyčná firma šetří náklady tím , že nedodržuje předepsané postupy a technologické přestávky (jistě Vám nestojí za to mít na fasádě mnohdy nefunkční neznačkový systém, který nebyl nikdy jako celek nikým testován bez jakékoliv záruky mnohdy i vzhedově nevyhovující kvůli nějaké stokoruně).
Pokud vám někdo nabízí zateplovací systém za 1200,1400 kč za 1m2 a výše a zdůvodňuje to vůči konkurencí kvalitnějším materiálem , tak lže ! Cenové rozdíly materiálů pro zateplení na českém trhu nejsou tak vysoké aby ospravedlňovaly tak vysokou cenu 1m2 zateplovacího systému. (cenové navýšení proti běžným cenám je možné pouze při použití minerální vaty jako izolantu a to cca do 200,- za 1m2)
OTÁZKA
Jaký izolant je nejvhodnější pro zateplení mého domů ?
ODPOVĚĎ
Velice dobrá otázka a velice náročná odpověď. Všeobecně platí , že pro standartní , suchý a bezproblemový dům je nejvhodnějším izolantem stadartní bílý fasádní polystyren EPS 70F a to hlavně z důvodu poměru ceny a jeho vlastností. Tento druh izolantu je ekologický snadno recyklovatelný , lehký , nenasákavý, samozhášivý , snadno aplikovatelný a ekonomicky nejvýhodnější.
Dalším často používaným izolantem je minerální fasádní vata. Tento izolant nachází své uplatnění hlavně pro svou požární odolnost a prodyšnost (ikdyž využití prodyšnosti izolantu na většině konstrukcí a s použitím většiny povrchových úprav fasády je velice diskutabilní - snad jen u vlhkých a difuzně otevřených konstrukcí lze doporučit). Nevýhodou je až čtyřnásobně vyšší cena proti polystyrenu ( prodloužená návratnost investice) , mnohem těžší aplikace (firmy si za to nechávají příplácet), mnohem vyšší hmotnost izolantu ( přepravní náklady a někdy i nutnost statického posouzení samotné buduvy) a v neposlední řadě v nižší tepelný odpor izolantu vlivem případné obsažené vlhkosti. Tabulkově udávané hodnoty tepelného odporu jsou měřeny v laboratořích při nízké nebo nulové vlhkosti vzduchu i izolantu a protože je vata vysoce nasákavá a průvzdušná ( neplést si s prodyšností) a je známo , že s vlhkostí izolant ztrácí tepelný odpor , tak je zřejmé že fasády s použitím minerální vaty dosahují v praxi mnohem horších tepelněizolačních parametrů než s použitím polystyrenu.
V dnešní době mnohokrát zkloňovaný tzv. šedý neboli uhlíkový polystyren na trhu známy i pod názvem EXTRAPOR nebo GREYWALL. Tento mnohokrát proklamovaný výrobek má praktické využití pouze tam kde je nedostatek místa ( krátké parapety či jiné oplechování, sousedské problémy, průjezdy či průchody jinak je to ekonomický nesmysl. Výhodou je sice o cca 30% vyšší tepelný odpor ale neváhodou o cca 100% vyšší cena vůči obyčejnému EPS - jinak nic.
Většina obchodníků (záměrně) a někteří stavební odborníci ( z nedostatku informací) vám přesto budou tvrdit , že dražší je na 100% lepší. O motivaci obchodníků se vám tu rozepisovat doufám nemusím. Já tvrdím , že levné a kvalitní je nejlepší :-)
